Matyldin blog

Bylo těsně před Vánocemi. Byt jsem měla uklizený, vánoční cukroví vonělo na míse, stromeček ozdobený, dárečky zabalené, prostě vše připraveno na Štědrý den, který bezprostředně následoval. 

Když jsem před nedávnem zveřejnila na FB fotky, kde si s dcerou zkoušíme bláznivé čepice, a přidala řečnickou otázku "Kdy já dostanu rozum?"

Už od dětství mne přitahoval oheň. Možná jsem byla v minulém životě nosič pochodní.

Podle učených knih se člověk s čichovou pamětí nerodí, ale čichová paměť se mu rozvíjí až v průběhu života. Možná se to stává i vám, že ucítíte nějakou vůni a hned si vzpomenete na někoho nebo něco. Mě, kdykoli ucítím vůni spadaného ořechového listí, naskočí vzpomínka na mého dědu. Hrabal listí spadané ze starého obrovského ořechu a já na něj koukala ze stromu. Mého tátu budu mít zase navždy spojeného s vůní motorového oleje, kterým tak často voněl po práci v autodílně.

"Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem", to jistě každý už někdy slyšel.

Minule jsem vám přiblížila, jak probíhala příprava relaxačně-naučného víkendu taneční skupiny Artróza (viz příspěvek s názvem Klub zpovykaných žen). Tak už to máme za sebou. Z původního plánu zbyl pouze termín. 

Společně s našimi známými, které jsme si se Charlottou udělaly na jedné dovolené, jsme se rozhodli, že další dovolenou strávíme v Itálii v oblasti zvané Cinque Terre. Jednu z perel Itálie jsme měli v podstatě celou projít pěšky, ale prý pouze "lehká turistika".