Matyldin blog

Tak jsem se přesvědčila, že se obejdu bez dalšího "výkřiku techniky", a to bez fitness náramku či chcete-li fitness hodinek.
Víte, po něčem tak sofistikovaném jsem už dlouho pokukovala. Ach, to by byla nádhera! Se sportovním outfitem barevně sladěné cosi na zápěstí by mi každou minutu procházky se psem měřilo teplotu, tepovou frekvenci, tlak, rosný bod...
Cosi, co by zaznamenalo kolik jsem ušla, jakou rychlostí, kolikrát jsem odpočívala, kolikrát se mne pokoušel srdeční infarkt či kolaps z vyčerpání....
Cosi, co by ukazovalo stav hladiny cukru i stav hladiny na českých řekách, kde se rozkládá tlaková níž a kudy vedou cesty Páně... 
Cosi, co by zaznamenalo hormonální vichřici v mých žilách, pokud bych cestou potkala skupinu vlasatých motorkářů...
Cosi, z čehož by po návratu domů vyjely různé grafy včetně spermiogramů a ovulačních křivek...
Nedělám si iluze, že bych dokázala všechny ty funkce nastavit a po té i z přístroje nějakým způsobem určité výstupy vydolovat, myslím, že stopro bych poznala jen kolik je hodin a kolik kilometrů jsme na procházce s pesanem pokořili:) 

Takže ušetřím, neb čas si přečtu na mobilu a místo krokoměru mám psa. Vysvětlím:
Když spolu s psiskem vyrazíme někam ven, první 2-3 km cesty (v závislosti na obtížnosti terénu) pes běží cca 100m přede mnou, poskakuje a radostně očuchává každý patník, pilně odepisuje na všechny pesemesky a pokud musí být na vodítku, pak táhne jak trojspřeží statných lipicánů. Kolem čtvrtého kilometru se jeho předstih viditelně vytrácí, začíná jít tzv. "u nohy", funí a k rychlejšímu krátkodobému pohybu ho přiměje pouze vzkaz od hárající feny.
Na pátém kilometru se již táhne v závěsu za mnou, vrhá na mne smutné psí pohledy a vypadá, že by nebyl proti, kdybych ho nesla.
Pokud je naše procházka delší než šest kilometrů, vyhlížíme mobilní koronární jednotku oba. Pak (nechápu to, ale je to tak) pesan znovu ožívá a znovu zaujímá vedoucí pozici našeho dvoučlenného pelotonu. Pravděpodobně hnán obavou, že víc nevydržím,  nejpozději během několika následujících minut exnu a on skončí v útulku.

Takže díky mému pesanovi mám přehled o počtu zdolaných kilometrů více než slušný, a neb nejsem puntičkář kilometr sem, kilometr tam neřeším. Tak řekněte sami - na co tedy krokoměr??!!