Vždycky mi není do smíchu
Dnes jsem si vypůjčila text Vlasty Horvátha z písničky Stále nevěřím.
Kolik dnů jen přemítám,
v myšlenkách jinde jsem.
Chtěla bych vrátit ten den.
Kéž by byl to jen sen.
Kolik dnů před sebou mám,
vím, že dál musím jít.
Jenže schází mi přítomnost tvá
a tak dál peru se s tím.
Chtěla bych jít za tebou
a znovu tě obejmout,
tak jako dřív.
Kolik dnů jen přežívám,
žiju dál s nadějí,
že tě mám v paměti napořád.
Odmítám smířit se s tím.
Chtěla bych jít za tebou,
možnost mít světem hnout
a zpátky tě vzít.
Čekám dál, kdo mi odpověď dá,
hledám důvod, proč to takhle být má.
Čekám dál, kdy zas vejdeš do dveří,
vyhlížím tě a stále tomu nevěřím.
Neslyšíš moje smutný volání
a to mě právě svírá bez přestání.
Stále nevěřím a ptám se, kde tě mám,
já kdekoliv jsem, všude tvůj stín potkávám.
Stále ve mně zní tvůj hlas i tvůj smích.
Jsem stále s tebou, na tom se nic nezmění.
Stále nevěřím a tajně čekám dál na tvé znamení.
Bez tebe žít přestávám.