Vánoce jsou za dveřmi
Vánoce jsou za dveřmi a většina z nás dostane nějaký "výkřik techniky" v podobě žehličky, tlakového hrnce, ručního vysavače, kuchyňského robotu a jiných přístrojů, které nám dle mínění silnější poloviny lidstva udělají nezměrnou radost. Chlapi pravděpodobně nikdy nepochopí, že vrtačka, byť v růžovém provedení, nemůže v žádném případě konkurovat zcela obyčejně vypadající kabelce od Louise Vuittona.
Přestože je většina žen nadprůměrně manuálně zručná a průměrně inteligentní, většina z té většiny je stoprocentně přesvědčena, že návody k obsluze nebo přiložené letáky s instrukcemi musí nutně sepisovat Marťan. Občas ve mně dokonce převládne pocit, že existuje jen jeden návod, který je univerzálně přikládán jak k pračce, tak ke skládacímu lehátku.
Když můj dopis Ježíškovi začínal: " Milý Ježíšku, celý rok jsem byla hodná....., dobře, tak skoro celý rok...., no fájn, tak půl roku....., OK, koupím si něco sama!", na nic jsem již nečekala a vyrazila pro vytouženou skříňku sama.
Veliká, převeliká radost se postupně vytrácela po vybalení sedmi prkének, pytlíčku se šroubky a návodu, a nahrazovala ji absolutně jiná emoce. Přiložený manuál byl spíš zárukou totální destrukce mozkových buněk než pomoci… Nevím, proč výrobce uvádí do návodu slova, která jsem nikdy neslyšela, neb nejsem truhlář ani profesionální konstruktér vesmírných raket. Proč nemůžou používat výrazy, kterým porozumí normální smrtelník i já, a ne jen absolvent ČVUT?
Našla jsem podivná slova jako třeba „stabilizační úchyt“ a jiná alotria. Nechápu, co je vulgárního na: „dřevěný špalíček, co patří do té ďourky“. Rovněž nevím, proč se stydět za termíny „čurapajtlík či udělátko". Takový výraz by do návodu použil přece každý!
Ve chvíli, kdy jsem asi hodinu ležela nad papírem s neznámými slovy a podivnými přímkami s čísly, jsem došla k přesvědčení, že se patrně snažím sestrojit dřevěnou atomovou ponorku. Nakonec jsem to udělala po svém. Vrazila jsem bez návodu dřevěné špalíčky do dírek, nastrkala šroubky do předvrtaných otvorů, něco zatloukla a něco našroubovala. Chybějící matičky jsem vyndala ze staré židle a přebytečné šroubky vyhodila. A skříňka stojí!
Krásné Vánoce :)
Komentáře
Přehled komentářů
Mluvíš mi z duše. Ty ses snad koukala klíčovou dírkou ke mně domů. Koupila jsem si do svého nového bytečku pracovnu. Z krabice jsme vysypali několik různých prkýnek a velký pytel nějakých kovových čudlíků. Měla jsem na to zručnou posilu, kamaráda, který sám nábytek vyrábí a tak jsem byla v klidu. Ještě že tak, jinak by pracovna dodnes nestála, spíš by měla letecký den z balkónu. Kamarád se nadechl a jal se číst návod. Dlouhé soustředění a pak už jsem slyšela jen sakrování a přehazování prkének. Prkénko A mělo jiné dírky než prkénko B a C. Ovšem prkénka nebyla označena.
No dopadlo to jako u tebe. Selský rozum zvítězil, pracovna stojí, jen těch kovových čudlíků nám trochu zbylo. Že by dávali náhradní, pro případ amoku ???
návody
(Zuzana, 20. 12. 2018 8:38)